Sága v Bělorusku se završí na konci května. Stanislav Kašpárek se přesouvá do Rumunska, kde bude hájit barvy CS Dinama Bukurešť. „Budují nový projekt od začátku. Nečekám, že veřejnost v Česku pochopí, ale mám své důvody. Je tam perfektní trenér, budeme hrát Ligu mistrů a jsem maximálně s rozhodnutím spokojený,“ říká 25letá pravá spojka. Prohra v kvalifikaci se Severní Makedonií ještě nepřebolela.
Oficiálně potvrzeno, podepsáno. V nadcházející sezoně budete hrát za Dinamo Bukurešť, jak jednání probíhala?
Na
jednu straně už bylo v březnu docela pozdě na hledání klubu, na druhou
se mi naskytly dobré příležitosti. Už jsem se připravoval na přesun do
Německa, nebo Francie, jak všichni čekali, pak mi ale zavolal manažer,
že pro mě má tuto možnost. Nebyl jsem v první řadě úplně pro, ale dostal
jsem číslo na trenéra a zavolali jsme si. Xavier Pascual Fuertes mi
představil projekt, působil asi 12 let v Barceloně. Klub podepisuje
zajímavé hráče a další ještě mohou přijít.
Takže rozhodující byla debata se španělským trenérem?
Debata s trenérem i sportovním ředitelem, který byl také v Barceloně. Tito dva mě přesvědčili.
Kolik zbývalo do podepsaní angažmá ve Francii, nebo Německu?
V podstatě šlo o začátky jednání. Od Bukurešti jsem dostal konkrétní nabídku, představili mi projekt a pak už jsem neváhal.
Hádám, že Dinamo má nejvyšší ambice.
Samozřejmě, v domácích soutěžích jednoznačně nejvyšší ambice. Po představení hráčů, kteří mají třeba teprve ještě přijít, jsou velké ambice i v Lize mistrů. Tam nás čeká minimálně 16 top kvalitních zápasů, pak uvidíme, jak se probojujeme dál.
V
rozhovoru pár týdnů zpátky jste říkal, že kluby už mívají touto dobou
uzavřené kádry a najít dobré angažmá nebude tak lehké. Překvapilo vás,
že možností bylo nakonec docela dost?
Jo, řekl bych, že
vesměs v top klubech už měli uzavřené kádry třeba na špičce německé
ligy, což mi říkal i manažer. Ale s variantou, která dopadla, jsem
naprosto spokojený. Ani moc nečekám, že to veřejnost v Česku pochopí,
ale své důvody mám. Je tam perfektní trenér, budeme hrát Ligu mistrů a
já jsem s tímto rozhodnutím maximálně spokojený.
Jak se budete ohlížet za Brestem?
No,
asi ne moc dobře. Co se mohlo, to se pokazilo už na začátku sezony
kvůli restrikcím, kvůli týmu. Byla nepovedená sezona, která se ještě
zkomplikovala válkou. Herně mi to také nepřidalo, protože jsme měli v
týmu plno problémů. Jak herně, tak po životní stránce mi to zkrátka
úplně nepřidalo.
Ale na druhou stranu jde o velkou životní zkušenost, ne?
Ano,
tak to také beru. Je to obrovská životní zkušenost, kterou už asi
nezažiju. Možná bych ji přál zažít i někomu dalšímu, je to úplně něco
jiného. Nelituji toho, nemohl jsem vědět, že to tak dopadne. Ale asi je
to negativní zkušenost do života.
A v Bělorusku vše běží stejně jako třeba na podzim?
Jo,
je to úplně stejné. Žádné změny tady nepociťujeme oproti době před
startem války, fungujeme v úplně normálním režimu a do konce května
dohráváme sezonu.
Vyzkoušel jste si angažmá v Maďarsku, Bělorusku a Rumunsku, což jsou různorodé zkušenosti. Jak si jich vážíte?
O
Maďarsku nemůžu říct jedinou špatnou zkušenost. To je v podstatě
házenkářská země, kde je náš sport číslo jedna, nebo dva. Takže o
Maďarsku můžu mluvit jen v dobrém a to, co se týče fungování házené,
starání se o tým i popularity sportu. O Bělorusku bych naopak řekl, že
tam házená až tak populární není. Mají Brest, který je bohatý klub, ale
kolem toho není nic. Sám jsem zvědavý, na jaké úrovni to bude v
Rumunsku. Budují projekt v podstatě od začátku, vím ale, že ženské kluby
tam jsou na vysoké úrovni. Jsem zvědavý, jak to tam bude probíhat.
Už přebolelo vyřazení od Severní Makedonie v kvalifikaci na mistrovství světa?
Řekl
bych, že ještě nepřebolelo. Je to stále čerstvé. Byli jsme favorité,
moc jsme si přáli postoupit a posunout zase českou házenou. Bohužel to
stále nepřebolelo.