Untitled Document

Střelci HBC: Moravec Filip 7, Masák Miroslav 6, Zbíral David 6, Mošovský Martin 5, Houska Jaroslav 4, Zbíral Michal 4, Vávra Jiří 2, Fencl Michal 2, Bažata Miroslav 2, Masák Petr 1

Ve druhém kole nás čekal další, tentokráte už silnější, soupeř z jihu Čech - Písek. I přes vlažnější začátek jsme potvrdili roli favorita a zvítězili rozdílem 9 branek.

Střelci HBC: Mošovský Martin 7, Moravec Filip 6, Masák Petr 5, Marienka Roman 4, Bažata Miroslav 3, Krejčí Michal 2, Vávra Jiří 2, Kos Miloš 1, Nejdl Roman 1

Ve třetím kole nám los přiřknul extraligového soupeře. Třeboň se v ligové soutěži trápí a my jsme toho chtěli využít. Divácky atraktivní zápas nakonec skončil naším vítězstvím a poslal nás mezi posledních šestnáct týmů letošního Českého poháru.

Střelci HBC: Masák Petr 6, Moravec Filip 5, Mošovský Martin 5/1, Masák Miroslav 2, Bažata Miroslav a Marienka Roman po 1, Nejdl Roman 1/1

Čtvrté kolo – osmifinále – přivedlo do naší haly dalšího atraktivního extraligového soupeře – Talent Plzeň. Rekordních 290 diváků opět vidělo rychlou a dynamickou hru, tentokráte se ale radoval soupeř. Ve vyrovnaném prvním poločase se o vedení přetahovaly oba týmy. Nikomu se ale nepodařilo odskočit o více jak tři branky. Na začátku druhého dějství se nám podařilo srovnat skóre a v sedmé minutě jsme dokonce vedli 16:15. Bohužel následovalo pět gólů v naší síti a soupeř tak definitivně náš odpor zlomil. Potvrdil své kvality a vedení si už pohlídal. Je pouze škoda, že jsme v samém závěru udělali více technických chyb a proto je konečný výsledek vzhledem k průběhu zápasu pro nás nelichotivý.

Střelci HBC: Zbíral David 7, Mošovský Martin 5, Moravec Filip 4, Masák Petr 2, Masák Miroslav 2, Marienka Roman 1

Michal Zbíral a Ondřej Marienka vítězové ankety "Nejlepší sportovec okresu Strakonice 2010“

Ve středu 26.ledna od 18,00 hodin proběhlo v Domě kultury Strakonice tradiční vyhlášení nejlepších sportovců a trenérů za rok 2010. Zatímco v loňském roce zvítězili Roman Marienka a Miroslav Vávra v kategorii trenér roku, Petr Masák a družstvo mladších dorostenců získali 2.místo v mládežnické kategorii jednotlivců a družstev a Lukáš Moravec obsadil 6.místo v kategorii dospělých, letošní počet oceněných házenkářů je nižší.

Ale pozor! Dvě první místa jsou velikým úspěchem a svědčí o tom, že HBC Strakonice 1921 dělá házenou dobře a jeho výsledky jsou veřejností oceňovány.

V kategorii mládeže v jednotlivcích zvítězil Michal Zbíral, který e na podzim, jako starší dorostenec prvním rokem, stal členem základní sestavy druholigového celku mužů, a je tak platným hráčem, že po podzimu figuruje na 2.místě druholigové střelecké tabulky. Jeho výkony v družstvu mladším dorostu, který skončil na 3.místě v Přeboru ČR 2008/2009 a na 5.místě v DL 2009/2010 ho nominovaly i do reprezentace. Michal je velkou házenkářskou nadějí, a je potěšitelné, že není mezi mladými v našem oddíle sám!

Strakonický deník, který se solupodílí na pořádání ankety „Sportovec okresu“ vyhlásil v jejím rámci i kategorii „Sportovec čtenářů“. A čtenářská anketa vynesla na první místo dalšího házenkáře, Ondřeje Marienku ! Člen družstva mladších žáků, které vede suverénně krajský přebor, a druhý nejlepší střelec soutěže, má za sebou i řadu úspěšných utkání ve vyšší věkové kategorii. Byl také v nominaci na nejlepšího mladého sportovce okresu, kam ho nominovali atleti. Ano, Ondra je i vynikající atlet, zde je výčet jeho úspěchů v atletice:
KP mladší žáci – 2 x 2.místo v běhu na 60m a 150m,
Evropské hry mládeže v Olomouci (přes 800 závodníků z 10 států z Evropy) 3.místo v běhu na 60m, 4.místo v hodu kriketovým míčkem a 11. místo v běhu 800m!

Takže kluci, velká gratulace k výtečnému umístění a ať se vám daří i nadále, to vám přejí všichni házenkáři! Jiří Dobeš, předseda oddílu

„Házená pro budoucnost“ ve Strakonicích

Strakonický oddíl házené dal o sobě opět vědět. Tentokráte nešlo o tradiční úspěchy v soutěžení o body. Na parkovišti proti kostelu sv.Markéty proběhla ve čtvrtek 18.6.2009 akce nazvaná „Házená pro budoucnost“, což je realizace dlouhodobého mládežnického projektu, jehož vyhlašovatelem je Český svaz házené a hlavním partnerem Česká pošta.

Bavíme se miniházenou, to byl podtitulek pro setkání dětí všech strakonických základních škol z prvních až pátých tříd.

Cílem akce bylo prezentovat házenou ve formě 4+1, tedy házenou pro nejmenší, která se hraje na menším hřišti a na menší branky, ve školách i před veřejností.

Házenou v této formě předvedly nejdříve děti, které jsou členy házenkářského oddílu, pak již výteční moderátoři Alena Šrámková a Roman Marienka vyzvali přítomné „prvňáky“, aby si to také zkusili. Jaké bylo překvapení, když se na hrací plochu dovezenou až z Nového Veselí, nahrnula stovka dětí s dychtivě nataženou rukou. A tak se utvořila první dvě družstva, sehrála první krátké utkání a padly první góly. Vzápětí dostali barevné rozlišovací návleky další a další a další… A kdo si netroufal, nebo už měl dohráno, šel si zkusit zaházet na branku, nebo si vyzkoušel řadu dalších doprovodných soutěží, které připravily pracovnice ze strakonického Domu dětí a mládeže.

A to již přicházely, pod vedením svých učitelek další děti, tentokráte z druhých a třetích tříd. Plocha parkoviště se rázem zaplnila pětistovkou dětí. A všechny se chtěly zúčastnit. Zvláště, když každý dostal po sportovním výkonu nápoj zdarma. A rozdávány byly i reklamní sladkosti, ale i další dobroty, které zajistili házenkáři. A krom toho byli ještě vybíráni nejlepší aktéři v jednotlivých kategoriích, kteří obdrželi od oddílu HBC Strakonice 1921 tričko s nápisem Talent házené !!!

Totéž se dělo, když se v další části dostavili „čtvrťáci a páťáci“. Zase se hrálo, zase se odměňovalo. A tak celý program pokračoval až téměř do 16ti hodin.

Velkým překvapením pro zástupce Českého svazu házené Ondřeje Bílka byl počet dětí které přišly, podle odhadů jich moc do tisícovky nechybělo!!! Zdá se, že Strakonice byly v tomto ohledu rekordní. Díky vzornému přístupu učitelů z jednotlivých škol a díky zájmu dětí. Také perfektní organizace a sehranost cca 30 dobrovolných pořadatelů z oddílu házené přispěla k naprosto hladkému průběhu celého sportovního dne.

Jiří Dobeš

TG HOFEN - Masopustní rej

Házenkáři TG-Hofen se zúčastnili jako dámský balet na masopustním plese, pořádaném DJK-Wasseralfingen. Hala byla o sobotním večeru do posledního místa naplněna více než 600 maskami. Slavilo se do časného rána.
V neděli odpoledne pořádala tělovýchovná jednota TG-Hofen tradiční dětský masopustní ples.
Rej masek skončil až na masopustní úterý.

Eine Handballmannschaft der TG-Hofen nahm als Damenballett an einem Faschingsball der DJK- Wasseralfingen teil. Die Halle war mit über 600 Narren am Samstagabend bis auf den letzten Platz gefüllt. Es wurde bis zum frühe Morgen gefeiert. Am Sonntag-Nachmittag war dann der traditionell Kinderball der TG-Hofen.
Am Faschingsdienstag war dann der ganze Spuk vorbei.

Zdroj : Herman Haas / TG Hofen /

Házenkářská hala zažila opět radost

Strakonice - Vítězné bitvě mužů HBC Strakonice - Loko Plzeň 26:21 (12:11) přihlížely dvě stovky diváků

V uplynulém 13. kole si poradili s Lokomotivou Plzeň v poměru 26:21 (12:11). V tabulce se tak posunuli na sedmou příčku, na kontě nyní mají 12 bodů.

Nejlepším hráčem duelu byl bezpochyby domácí brankář Lukáš Moravec, který fantastickými zákroky svůj tým výrazně podržel. „Jsem rád, že se daří. Tak jen aby to vydrželo,“ říkal po utkání Moravec. „Lukáš je stálice, můžeme se na něj spolehnout,“ uvedl na adresu gólmana trenér David Pavlíček
Výhra se ale nerodila lehce. Strakoničtí vstoupili do utkání vlažně.

V 7. minutě prohrávali 2:5, v 18. minutě 7:9. Hra domácích postrádala šťávu a myšlenku. Projevila se absence Romana Nejdla, který kvůli nataženému lýtku odstoupil.

„Nevím, proč jsme měli tak vlažný vstup do zápasu. Začátky máme horší,“ zmínil se Moravec. Ve 23. minutě dvakrát výborně zasáhl v bráně a jako by tím nastartoval zlepšení svého týmu – Gruzovský srovnal na 10:10. V poslední minutě dostal Strakonice poprvé do vedení Samec (12:11).

V závěru poločasu měli svěřenci trenéra Davida Pavlíčka smůlu, když dvakrát za sebou nastřelili jen brankovou konstrukci.

„Hra v obraně ani v útoku se mi v úvodu nelíbila. Zejména v obraně jsme byli hodně pasivní, přizpůsobili jsme se hře soupeře,“ hodnotil první půli strakonický lodivod. „Bylo to hodně upracované.“

Naopak vstup do druhé půle vyšel domácím na jedničku. Po třech minutách vedli 15:11. Ale opět polevili a Plzeň deset minut nato srovnala na 17:17. „Mysleli jsme si, že už to půjde samo,“ komentoval to David Pavlíček. Do vedení se však hosté už nedostali. Jihočeši si stále udržovali mírný náskok. „Mohli jsme to dohrát v pohodě, ale opět jsme polevili v obraně.“

V 55. minutě byl stav 23:19, když svoji pohodu dokumentoval strakonický gólman vystihnutím přihrávky soupeře na polovině a připsal si tak asistenci. HBC si náskok už v pohodě pohlídalo a nakonec vyhrálo o pět gólů.

„V porovnání s podzimem se teď Plzeň ukázala jako lepší mančaft,“ prohlásil Pavlíček. Podobně to viděl i Lukáš Moravec. „Hosté hráli dobře, ale bylo znát, že nemají tolik hráčů na střídání. To možná rozhodlo,“ poznamenal. „Byl to jeden z nejlepších soupeřů.“

Vstup do jara Strakoničtí zvládli, oba dosavadní zápasy vyhráli. „Je to skvělé osvěžením na úvod. Musíme si dát ale pozor, aby nás to neuspokojilo,“ uzavřel Pavlíček.

Zdroj : Strakonický deník / únor 2009 /

Hlavně přistoupit k zápasu s respektem, připomíná trenér

Potvrdit vydařený vstup do jarní části II. ligy. Tento úkol stojí v sobotu před házenkáři HBC Strakonice, kteří od 18 hodin hostí Lokomotivu Plzeň.

Před týdnem Jihočeši doma po vynikajícím výkonu porazili Ledeč nad Sázavou 34:21.

„Určitě musíme navázat na výkon z minula. Nevím však, jak se přes zimu změnil tým Lokomotivy,“ řekl trenér David Pavlíček. „Pokud by to byl stejný mančaft jako na podzim, tak si myslím, že jde o hratelného soupeře. Už jsem říkal, že první vzájemný duel jsme tam měli vyhrát,“ připomněl porážku 15:19.

Oba celky mají na kontě deset bodů, Plzeň je o skóre sedmá. Přistoupit k zápasu s respektem, upozornil Pavlíček. Plzeňané totiž v minulém kole vyhráli vysoko 39:13, i když „jen“ nad posledním Starým Plzencem. „Myslet si, že vše přijde samo, je špatně.“

Zranění si z minulého utkání odnesl Jiří Vávra. Jihočeši toho navíc během týdne kvůli nemocem a nachlazení mnoho nenatrénovali. „Asi třetina týmu měla problémy. Ale snad se dáme dohromady,“ uzavřel David Pavlíček.

S Lokomotivou Plzeň se utká v sobotu od 16 hodin doma také prvoligové družstvo mladších dorostenců Strakonic. Půjde o souboj druhého s pátým.

Zdroj : Strakonický deník / únor 2009 /

12. kolo: HBC Strakonice – Ledeč nad Sázavou 34:21 (20:10). Branky: R. Nejdl 8, Samec 7 (3), Čech, Frk 5, F. Moravec, Kos 3, J. Vávra 2 a Bažata 1. Vyloučení: 4:2. Sedmičky: 3/3:3/2.

Na domácích bylo vidět, jak si první mistrovské utkání v nové hale užívají. V bráně čaroval Lukáš Moravec, úžasné kousky předváděl špílmachr Roman Nejdl, nádherné góly dával mladík Michal Frk, ale velkou pochvalu zaslouží také ostatní. A to jak za nápaditou hru v útoku, tak nepropustnou obranu.

„Takhle krásné jsem si to ani nepředstavoval,“ byl spokojený trenér David Pavlíček. „Myslím, že zápas se musel líbit,“ poznamenal.

Skóre ve prospěch Jihočechů rychle narůstalo: v 10. minutě vedli 7:2, v 15. minutě už 11:3, o deset minut později 17:8 a v poločase 20:10. Sebevědomí hosté byli na ručník.

Po obrátce hrály Strakonice nadále výborně, ale zlepšila se i Ledeč, takže 160 diváků vidělo krásnou házenou.

Ve 40. minutě byl stav 26:12, ve 45. minutě 30:15 a v 52. minutě dokonce 32:16. Na podzim vyhrála Ledeč vzájemný duel o 11 gólů, což jí Strakoničtí vrátili i s úroky. „Ledeč byla stejně silná jako na podzim. Tentokrát se ale role otočily. I za nepříznivého stavu se hosté snažili hrát, což bylo sympatické,“ zmínil se kouč. Domácí postavili hru na spojkách. „Odehrály dobrý zápas, což bylo vzhledem k tomu, že jsme měli jen dvě křídla, skvělé. Tým táhli Roman Nejdl a brankář Lukáš Moravec. Celkově to utkání vyšlo všem,“ pochvaloval si Pavlíček.

Již zmiňovaný Roman Nejdl byl nejlepším hráčem utkání. Dal osm gólů, řídil hru a bavil diváky. „Dovolil bych si použít příměr – jak je důležité míti svého Nejdla. Roman je velká osobnost, klukům má stále co dát. S Ledčí to bylo v jeho podání parádní vystoupení,“ zdůraznil strakonický trenér.

Skvělá premiéra Strakonic byla tou nejlepší pozvánkou na další domácí utkání, které se hraje tuto sobotu. K Otavě přijede Lokomotiva Plzeň. „Potěšila mě velká návštěva proti Ledči nad Sázavou, chtěl bych tímto divákům poděkovat. Upletli jsme si na sebe trochu bič, ale mohu si přát jediné: jen tak dál,“ uzavřel David Pavlíček.

V jihočeském derby proti poslednímu Milevsku potvrdily roli favorita a doma zvítězily o deset gólů 27:17 (17:7).

13. kolo: HBC Strakonice – Milevsko 27:17 (17:7). Branky: Fundová 8 (2), Mrázová, D. Šrámková 4, Mozolíková, Schánělcová, K. Šrámková, Veselková 2, Vlčková 1 (1), Salátová a Lešáková 1. Vyloučení: 0:1. Sedmičky: 7/3:5/3.

„Cesta k dvěma bodům ale nebyla úplně jednoduchá. Diváci byli svědky dvou naprosto odlišných poločasů,“ konstatovala trenérka Eva Krausová. „V první půli jsme předvedly výtečný výkon, který vycházel zejména z kompaktní obrany, po změně stran se – snad pod dojmem dostatečného náskoku – hra zcela obrátila a změnila v nudnou podívanou,“ dodala.

Hostující tým se chytil příležitosti a začal využívat nesmyslných chyb domácích v obraně. Strakonicím se navíc přestala dařit střelba, vázla kombinace.

Druhá půle tak skončila nerozhodně. „To je proti soupeři kvalit Milevska skutečně mizérie. Nepatrnou omluvou za předvedený výkon snad může být jen tréma z prvního zápasu v domácím prostředí před domácími fanoušky, která evidentně svazovala ruce i nohy,“ uzavřela Eva Krausová.

Strakoničtí házenkáři se již nemusí bát sněhu a deště/klikni/

/ leden 2009 /

Dlouhou dobu se funkcionáři ve Strakonicích snažili přesvědčit okolí, představitele města a státu, aby je podpořili v jejich záměru postavit v jejich městě sportovní halu. Že se dobrá věc nakonec přeci jen podařila se dočtete v článku.

O to, aby nám tento dlouhý příběh obnášející především nekonečný kolotoč administrativy vyprávěl, jsem požádala předsedu oddílu házené pana Jiřího Dobeše. A nedovolím si jeho povídání nikterak upravovat, protože si myslím, že podává nejreálnější obraz toho, jak složitá cesta k otevření haly vedla. Připomeňme jen, že hala byla slavnostně otevřena 24. ledna. Připraven byl bohatý program sportovních i jiných vystoupení. Přítomni byli významní hosté, za všechny jmenujme 1.náměstkyni ministra MŠMT Ing.Evu Bartoňovou, předsedu ČSH Ing.Jaroslava Chvalného, předsedu JčSH Petra Sedláčka, starostu města Strakonice Ing.Pavla Vondryse, předsedu oddílu házené HBC Strakonice Ing.Jiřího Dobeše, Miroslava Procházku, ředitele stavební firmy Protom Strakonice s.r.o., která byla dodavatelem stavby a Hermana Haase, zástupce německého družebního oddílu TG Hofen. Součástí slavnostního aktu byla i dražba házenkářského míče s podpisy českých reprezentantů a výtěžek putoval na činnost mládežnických družstev.

Nyní se již můžete začíst do příběhu vzniku strakonické haly očima předsedy oddílu pana Jiřího Dobeše:

Strakonická házená má svoji halu

První plán na házenkářskou halu vznikl někdy před 25 lety. Ještě bych ten náčrtek někde našel. Ale byly to z naší strany spíše jen nesmělé pokusy. Proto jsme s povděkem přijali informaci, že vedle našich dvou venkovních hřišť bude stát tělocvična s rozměry pro házenou.

Tělocvična sice vznikla, hřiště na házenou jsme si v ní prosadili, ale větší než o rozměru 34 x 17m se do ní nevešlo. Buď rád, že se podařilo alespoň toto, řekl mi tehdy v roce 1990 Ladislav Mach, vysoký okresní funkcionář, který sportu fandil. A tehdy jsem se opět začal zabývat výstavbou pořádné haly. Takže zase záměry a plány, a že jich bylo. Vše postaveno na spolupráci se školami, ale reálně se jevila až spolupráce se Střední průmyslovou školou. Už už se zdálo, že se to povede. Průmyslovka měla část peněz slíbenou a z naší strany jsme viděli také na 5 mil.Kč. Stačila maličkost, dát akci na 1.místo v investičním plánu OV ČSTV. A stavěla by se zděná hala za 15 mil.Kč, tehdy před 10 lety. Ale byli vlivnější, kteří si prosadili svoje zájmy. Další roky jsme spoléhali na průmyslovku, která měla stavět. A zase nic.

A tak po řadě neúspěchů jsem poslechl svého přítele stavaře, který říkal: „zastřešte stávající hřiště“. Tak jo, jdeme na to. Zvláště, když starosta města Pavel Vondrys, který byl svědkem řady našich neúspěšných jednání, prohlásil: “Myšlenka je dobrá, město vás podpoří, ale musíte nějaké peníze sehnat sami, zbytek dofinancujeme“. Ale už to nebude za 15 mil.Kč hala zděná, ale ocelová obloukovka.

Kde však vzít peníze? Snad by to šlo z grantu pro tělovýchovu. Odsouhlaseno ve výboru oddílu, jdeme na to. Píše se rok 2004, podáváme žádost na MŠMT. Jako nováčkové nejsme z žadatelů pro rok 2005 vybráni. Ale daří se nám v tomto roce získat dotaci z Jihočeského kraje a pokládáme na naše druhé, asfaltové hřiště umělý povrch v ceně 1,3 mil.Kč. To nás povzbuzuje a žádost o dotaci na halu zkusíme pro další období znovu. Tentokráte se objevujeme mezi šťastnými. Ovšem není to požadovaných 9,7 mil.Kč, ale pouhé 3 miliony.

Radnici se do toho nechce. Ale místostarostka Zdena Tomšovicová nám fandí a díky její iniciativě můžeme začít. Vzhledem k výši dotace se ale celá akce musí rozdělit na 2 etapy. Ta první obnáší investici ve výši 10 mil.Kč, dokončení do 31.12.2006. S významnou pomocí města se to daří. A o peníze na druhou etapu je nutno opět požádat. Tedy potřetí vypracovat fascikl papírů, propočtů, doporučení a stanovisek. Kam se hrabala administrativa za minulého režimu na tu dnešní.

Rozhodnutí MŠMT pro dotace roku 2007 je pro nás trochu překvapující. Do Strakonic jdou peníze na rekonstrukci a modernizaci kuželny, nic proti tomu, ale nedostavěná hala musí počkat. Ale celý okolní sportovní areál už roste do krásy. Umělá tráva na fotbalovém hřišti s umělým osvětlením, vedle moderní atletická dráha s příslušnými sektory pro jednotlivé atletické disciplíny a nakonec i asfaltová dráha pro bruslení.

My však máme podanou v pořadí již čtvrtou žádost. Tentokráte to zkoušíme přes mezičlánek, ČSTV a s pomocí doporučení OV ČSTV a ČSH se nám daří dostat na 3.místo mezi vybranými. Částka 7,5 mil.Kč už něco znamená. Ale cena haly už není těch původních 15, ale 25 mil.Kč! Inflace a další „negativní“ vlivy…

Píše se rok 2008, pátý rok od naší snahy o zastřešení házenkářského hřiště. Tak už to konečně dostavíme? V polovině července je předáno staveniště vítězi výběrového řízení. Dlouho se nic neděje, ale pak konečně začali. Zákony grantové politiky jsou neúprosné, dokončit akci je nutno do konce roku, dotační peníze vyúčtovat dokonce již do 5.listopadu. Jsou to nervy. Těch schůzek, jednání. Ještě, že máme v oddíle šikovnou Evu Krausovou, hráčku a trenérku ženského družstva, která stojí za veškerou „papírovou prací“, ale řeší i další problémy. Tu práci a úsilí nelze vyčíslit, ani popsat. Já jsem to mnohokrát zažil na vlastní kůži, věřte, že vím o čem mluvím.

A ještě jednu osobu musím zmínit. Starostu Pavla Vondryse, který pomáhal jak mohl, ve styku s ministerstvem, tak s městskými orgány, město poskytlo pomoc i v odborné činnosti (zpracování projektu, výběrová řízení, technický stavební dozor). V době dokončování chodil po večerech kontrolovat postup prací, v samotném závěru se zasloužil o podstatné vylepšení interiéru haly i prostranství před ní.

V hale pro 300diváků je položen moderní povrch taraflex (lepení je povoleno pouze Trimonou), hřiště regulérních rozměrů má i dostatečné výběhové zóny, soustava reproduktorů zajišťuje perfektní ozvučení, výtečné je také osvětlení haly a vzduchotechnická jednotka. To vše mohli ocenit všichni přítomní včetně pozvaných hostů, mezi nimiž nechyběl předseda ČSH Jaroslav Chvalný, na slavnostním otevření 24.ledna. Vše za přítomnosti České televize.

27,2 mil Kč je konečná částka celé akce. A co je důležité. Hala opravdu v první řadě slouží házenkářům. Máme rozhodující slovo při rozdělování tréninkových hodin a přednost v obsazení pro mistrovská utkání a turnaje v házené. A jaké jsou finanční podmínky? Mládež ve Strakonicích sportuje za symbolickou korunu. A dospělí? Cena jedné hodiny v hale je zatím pouze odhadnuta, leden je považován za zkušební provoz.

A na závěr ještě jedna informace. Šatny jsou od objektu vzdáleny zhruba 40 metrů, takže to je trochu problém. Ale už v letošním roce bude zpracován projekt na výstavbu nových šaten, které budou přímo napojeny na zadní část haly a v roce 2010 bychom chtěli nové šatny, opět s pomocí MŠMT a města Strakonice vybudovat.

Nemohli chybět. Kdo? Házenkáři TG Hofen, spřáteleného oddílu z Německa, kteří se strakonickým oddílem spolupracují již od roku 1989. Na jih Čech jezdí pravidelně, stejně jako Strakoničtí na turnaj Kappelberg v Německu, jenž se hraje na trávě. V nové hale si zahráli proti sobě staré gardy Strakonic a Hofenu, domácí vyhráli těsně 23:22, když již v prvním poločase měli čtyřgólový náskok. O výsledek však v sobotu vůbec nešlo...

Podepsaný míč vydražili trenéři
Obyčejný házenkářský míč. I když vlastně neobyčejný. Míč s podpisy dvou českých reprezentantů působících v bundeslize – Jana Filipa a Filipa Jíchy, který věnoval Roman Plojhar – byl vydražen v rámci slavnostního otevření haly.

Duo mládežnických trenérů Miroslav Vávra a Roman Marienka si jej cenilo na 6000 korun. Vyvolávací cena byla 1000 korun. V průběhu dražby přihazoval také starosta Strakonic Pavel Vondrys a nejvíce Hermann Haas z partnerského klubu TG Hofen. Peníze za míč putovaly do oddílové kasy.

Dobudování šaten? „Buďte připraveni“
Jedním z hostů na slavnostním otevření haly byla mimo jiné i 1. náměstkyně ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy Eva Bartoňová. Moderátor akce Josef Dobeš hned využil příležitosti a zeptal se, jestli oddíl může žádat o další peníze na třetí etapu stavby, tedy dobudování šaten. „Štěstí přeje připraveným, buďte připraveni,“ reagovala Bartoňová.

Matador strakonické házené Roman Nejdl slibuje příznivcům Fezka, že jej po pauze uvidí na jaře opět na hřišti.

Také proto, že přednost mělo studium na vysoké škole v Brně a jeho láska pro les.

Přátelský zápas mezi Strakonicemi a Pískem, který se hrál v sobotu v rámci slavnostního otevření nové haly, si Roman Nejdl náležitě užíval.

Po druhém gólu, který jste v prvním poločase vstřelil, jste svlékl dres. Byla to pro vás opravdu až taková euforie?
Obrovská euforie, radost ze hry, z toho, že tady hala konečně stojí. Chtěl jsem také vybudit diváky, aby si to užili společně s námi. Všechno to bylo pro diváky.

V mistrovském zápase byste si něco podobného mohl těžko dovolit...
Určitě ne. Nikdy jsem to ani neudělal. Tohle byla exhibice, mohl jsem si to vychutnat.

Nemohu se nezeptat: jak je to s vaším návratem na hřiště? Nová hala vás jistě hodně láká. Bude vás trenér David Pavlíček přemlouvat?
Ne, David mě nikdy nepřemlouval. Je to opravdu jen na mně. Když budu cítit, že to jen trochu jde, chci to zkusit. Novou halu si chci ještě užít a zahrát si alespoň před takovou parádní návštěvou, jaká přišla na slavnostní otevření. To je ten největší zážitek.

Takže vás uvidíme na jaře hrát – teď už to mohu říci – opravdu doma?
Určitě! Slibuji, že jo. Pokud to nebude kolidovat s turnaji a zápasy mládeže, kterou trénuji, tak si tady stoprocentně chci zahrát. Kolik zápasů? Co nejvíc.

Když se podíváte kolem sebe, co cítíte? Určitě jste stavbu sledoval od začátku až do toho stavu, v jakém je nyní. Jak to na vás působí?
Je to krásná hala, jsem dojatý. Má to jen malinký škraloupek, který věřím, že se podaří dotáhnout, a to jsou šatny, respektive zázemí. Třeba i nějaký bufet, aby si měli lidé kam zajít na kafe, na pivo... Hlavně už ale mohu říci: zaplaťpánbůh, že tady hala stojí. Byl to strašně dlouhý sen. Pro mě je jen škoda, že to nepřišlo o deset let dříve, kdy byl člověk v laufu a mohl si to tady víc užít. Budu chtít vydržet jak jen to půjde.

Co bude hala znamenat pro novou generaci, pro budoucnost strakonické házené?
Já jsem vždy toužil po tom, abych mohl v pátek po tréninku klukům říci: pánové, v neděli se tady hraje liga dorostu, mužů, žen... Přijďte, kdo budete chtít, zafandíme... Mladí házenkáři budou mít možnost vidět kluky v akci, třeba si mezi nimi i najdou nějaký vzor a řeknou si, že u házené chtějí vydržet. To bude v tom období, kdy by třeba chtěli skončit, hodně důležité. Mládež také teď už bude moci hrát všechny turnaje doma. Utkáváme se s týmy jako Karviná, Jičín, Lovosice, Plzeň a ty teď budeme moci pozvat sem. Opravdu se tady nemáme za co stydět.

Poslední léta jste hráli ve „vyhnanství“ v Písku. Kolik bodů navíc může opravdová domácí hala za sezonu přinést?
Těžko odhadovat, tipnout body... Netroufám si to říci. Ale určitě to nějaké body navíc přinese. Hlavně to bude mít obrovskou výhodu, že kluky domácí prostředí namotivuje, nabudí. Stárneme, a ta další generace, která by nás měla doplnit, je ještě daleko. Věřím, že nás to donutí, abychom se vybičovali a nebudeme to brát jen jako rutinu. Věřím také, že budou chodit diváci.

Čtyřicetiletý Petr Mašek, který hrál házenou ve Strakonicích 22 let, litoval, že tohle všechno nepřišlo dříve a on nemohl v nové hale prožít alespoň část své sportovní kariéry. „Vlastně jsme vůbec nehráli doma. A právě zápasy před vlastním publikem člověka tím správným způsobem nabíjejí,“ dodal.

Josef Dobeš, který celým slavnostním dnem provázel, zdůraznil i úlohu regionálního tisku. To, že Strakonicím citelně chybí krytá hala, se tak stalo všeobecně známou věcí i díky článkům v něm. „Na to, kdy už konečně budeme mít halu, se nás ptali i lidé úplně odjinud,“ dodal.

Předseda jihočeského svazu házené Petr Sedláček poukázal na to, že strakonický oddíl je jedním z největších na jihu Čech. Vloni měl 320 členů. „Obrovský podíl má zejména v mládežnických soutěžích,“ poznamenal. A tak široká členská základna si podle něj důstojné zázemí zaslouží.

Slavnostní zahájení však nebylo jen o oficialitách. V jednu chvíli se házenkářská hala dokonce proměnila na aukční síň. Dražil se totiž míč podepsaný reprezentanty a oporami německé bundesligy Filipem Jíchou a Janem Filipem. Po dlouhé licitaci ho za šest tisíc korun nakonec získali zástupci strakonického družstva mužů Roman Marienka a Miroslav Vávra.

Průběh výstavby

Realizace plánů nebyla podle Evy Krausové nijak jednoduchá. Úvodní studii zastřešení má na svědomí projektantka Petra Dobešová. Na ni navázal projektem Václav Martan. První dotace z Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy dělala tři miliony korun. Tehdy panovaly rozpaky, zda se do toho vůbec pouštět. Pak ale radnice zbytek do 10,5 milionu korun potřebných na první etapu přidala. „Už tehdy se za vznik haly postavil starosta Pavel Vondrys,“ zdůraznil Jiří Dobeš.

Od srpna roku 2006 do května 2007 vznikly základy, oblouková střecha, podklad pro umělý povrch a rozvody elektřiny. V roce 2007 TJ ČZ nebyla s žádostí o dotace úspěšná. V roce 2008 přišla další injekce z ministerstva, tentokrát ve výši 7,5 milionu korun. O částku do 16,7 milionu korun se opět postarala strakonická radnice. „V červenci mohla stavba pokračovat a den před Štědrým dnem došlo ke kolaudaci,“ popsala Eva Krausová.

Plány do budoucna

Kolaudací zastřešené haly ale podle Jiřího Dobeše vše neskončilo. „V plánu je třetí etapa, při které by mělo vzniknout sociální zařízení a další zázemí,“ vysvětlil. Pavel Vondrys přislíbil podporu. Ani státní tajemnice a náměstkyně ministra školství Eva Bartošová, která na otevření haly přijela, nevyloučila možnost získání státních dotací.

Kolik hala stála?

27,2 milionu korun byly náklady na obě etapy výstavby házenkářské haly.
Investorem i majitelem objektu je TJ ČZ.
10,5 milionu korun činily dotace z Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy.
16,7 milionu korun byl příspěvek města Strakonice.

Leden 2009 se zapsal do myslí všech házenkářů i příznivců tohoto dynamického sportu zlatým písmem. Došlo totiž k dokončení a slavnostnímu otevření nové házenkářské haly, na kterou generace strakonických házenkářů marně čekaly po celá desetiletí.
Zrod nového sportovního stánku ovšem nebyl jednoduchý. Na samém počátku – již v roce 2004 – byla studie z dílny Projektového ateliéru A. I. S., Strakonice, konkrétně projektantky Ing. Petry Dobešové, která navrhla zastřešit jedno ze stávajících venkovních hřišť. Na ni následně navázal projektovou dokumentací Ing. Václav Martan. Vzhledem k relativně vysokým předpokládaným nákladům na realizaci projektu bylo jednak nezbytné poohlédnout se po dotacích na financování, a dále musela být celá akce rozdělena na dvě samostatně kolaudovatelné etapy.
První etapa byla realizována od srpna 2006 do května 2007. Z celkových nákladů ve výši cca 10,5 milionu Kč přispělo částkou 3 miliony korun Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ČR, zbytek byl uhrazen z rozpočtu města Strakonice. V rámci I. etapy došlo k vybudování základů, byla provedena montáž ocelové obloukové konstrukce zastřešení, srovnán terén včetně položení asfaltového koberce jakožto podkladu pro nový umělý povrch a byla připojena elektrická energie včetně provedení části elektroinstalací.
Na rok 2007 podala TJ ČZ Strakonice, jež je investorem a majitelem objektu, další žádost o dotaci na dokončení haly, která bohužel tentokráte nebyla úspěšná. A tak se stavba na více než rok pozastavila. Nicméně v roce 2008 se již zadařilo a díky finanční injekci z Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR ve výši 7,512 mil. Kč mohla stavba haly opět pokračovat. Druhá etapa, jejímž zhotovitelem byla stejně jako v případě první části strakonická firma PROTOM, s.r.o., odstartovala v červenci 2008 a tak těsně před Štědrým dnem mohli dostat házenkáři nejkrásnější dárek – házenkářská svatyně byla zkolaudována a připravena k plnému provozu. Druhá etapa si vyžádala celkové náklady ve výši cca 16,7 milionů korun, z čehož cca 9,2 milionů korun hradilo město Strakonice ze svého rozpočtu. V rámci této etapy došlo k uzavření haly štíty, zateplení střechy, byly provedeny kompletní interiérové úpravy, jako je např. osazení tribuny, položení umělého povrchu, úprava prostoru střídaček, ale i dobudování vzduchotechniky, elektroinstalací, osvětlení a vytápění.

Ačkoliv první trénink v nové házenkářské hale proběhl již 5. ledna 2009, oficiální otevření a slavnostní přestřižení pásky se uskutečnilo až v sobotu 24. ledna 2009. A věřte, že nálada byla báječná!!! Vždyť střecha nad hlavou je splněným snem několika generací házenkářů.

Zcela závěrem mi dovolte, jménem všech strakonických házenkářů, vyjádřit velký dík všem, kteří byť jen malým nepatrným dílkem přispěli ke vzniku důstojného stánku pro házenou. DÍKY!

Strakonice - Novou krytou halu na stadionu na Sídlišti si dnes poprvé vyzkoušejí sportovci.

Nový sportovní stánek na stadionu na Sídlišti ponese název Házenkářská hala Strakonice. První trénink oddílu házené se v ní koná v pondělí 5. ledna. Slavnostní zahájení, první utkání i doprovodné akce jsou pak naplánované na 24. ledna.

Podle předsedy oddílu házené TJ ČZ Strakonice Jiřího Dobeše je to více než po deseti letech snažení o její vznik. Kryté hřiště s odpovídajícími parametry pro ligové zápasy totiž ve Strakonicích dosud chybělo a museli na ně dojíždět do sousedního Písku. „Znamenalo to spoustu času navíc i peněz za cesty. Navíc na zápasy nejezdili fanoušci a malí házenkáři neměli správnou motivaci,“ zmínila se hráčka i trenérka žen Eva Krausová. Ona byla zároveň jednou z těch, kteří mají na uskutečnění plánu na vznik haly velký podíl.

Montovaná hala, která vznikla na místě jednoho z venkovních házenkářských hřišť, stála téměř 27 milionů korun. Deset milionů získali házenkáři od ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy.

Asi 15 milionů přidalo město. Podle starosty Pavla Vondryse k nim přibylo před koncem roku 1,7 milionu korun, které odsouhlasili v listopadu zastupitelé.

Vytrvalost: Třicet let bojovali házenkáři o důstojný stánek

První myšlenky na vznik házenkářské haly spadají podle předsedy oddílu Jiřího Dobeše někam do let 1976 až 1978. „Tehdy vznikala malá sportovní hala v ulici Máchova,“ doplnil.

Konkrétnější podoby nabyly tyto snahy v letech 1995 až 1998. Pokusy domluvit se na společné investici se střední průmyslovou školou ale nevyšly. V roce 2004 padlo rozhodnutí zastřešit již existující asfaltové hřiště na stadionu na Sídlišti, tedy postavit montovanou, tudíž i levnější, halu. Zděná by přišla na desítky milionů korun. „Hala nakonec vznikla ve spolupráci s městem Strakonice a za vydatné podpory dotacemi,“ dodal Jiří Dobeš.

Poprvé házenkáři s žádostí o dotaci neuspěli, tak to znovu zkoušeli v roce dalším. Z ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy nakonec dostali tři miliony korun. Zbytek do potřebných deseti milionů na první etapu šel z městské kasy. Ještě v roce 2006 začala celá výstavba důstojného stánku pro házenou. Kromě obloukové konstrukce střechy došlo i k úpravě asfaltové plochy. „V dalším roce jsme se žádostí o dotace neuspěli, a tak mohla stavba pokračovat až za rok,“ zmínil se Jiří Dobeš. V roce 2008 házenkáři získali od ministerstva školství dotaci 7,5 milionu korun. Zbytek do 15 milionů dalo město. V rámci této etapy vznikly štíty, zateplení, tribuna, umělý povrch, osvětlení a podobně.

Hala je v majetku TJ ČZ Strakonice. Podle místostarosty Pavla Pavla se o ni bude starat Správa tělovýchovných a rekreačních zařízení, což je městská instituce. „Město bude přispívat i na provozní náklady,“ poznamenal. Halu nebudou využívat jen házenkáři. „To by nepokrylo kapacitu,“ podotkl. Prostor v ní dostanou například i florbal a sálová kopaná.

Hala je splněným snem mnoha lidí

Více než čtyřicet let byl u vývoje strakonické házené i bývalý sekretář oddílu třiašedesátiletý František Třeštík.

Plocha určená pro českou házenou byla po celá léta na stadionu na Sídlišti na místě škvárového hřiště, kde je dnes umělka.

Lidé ve Strakonicích si ale asi pamatují hlavně dvě hřiště směrem ke sportovní hale . . .

S přechodem na handbal vzniklo hřiště, kde se v současnosti nachází nová krytá hala. Družstev v oddíle, zejména těch mládežnických, však přibývalo, a tak bylo vybudováno další hřiště. Strakonice tak měly jedno asfaltové a druhé s povrchem z nisaplastu.

Kvalita oddílu házené postupně víc a víc rostla a přibývalo také ligových soutěží. V jedné době v nich bylo dokonce pět družstev – II. liga mužů, II. liga žen, I. liga mladších dorostenců, I. liga starších dorostenek a II. liga starších dorostenců.

Podle nařízení českého svazu házené však ligové zápasy musely být hrány pod střechou. Hala s regulérními rozměry ale ve Strakonicích nebyla. Více jak deset let tak museli strakoničtí házenkáři jezdit k ligovým zápasům do sousedního Písku.

Odpadne jim náročné dojíždění. Střecha nad hlavou je pro několik generací strakonických házenkářů splněným snem.
Proměny stadionu na Sídlišti

Stadion na Sídlišti ve Strakonicích prošel v posledních letech řadou změn. Kromě hřiště s umělou trávou včetně osvětlení, je tam nový atletický ovál a sektory pro technické disciplíny. Od letošního jara mohou lidé využívat také asfaltovou in–line dráhu. Před koncem roku bylo dokončené zastřešení házenkářského hřiště. S dalšími úpravami město počítá do budoucna. V první řadě to bude rekonstrukce tribuny. Kromě jiného bude pro celý areál potřeba najít další místo na parkování.

Strakonice - Kryté sportoviště na stadionu na Sídlišti ve Strakonicích přijde celkově na více než pětadvacet milionů korun.
Autor: Jana Štroblová

Již několik let musejí kvůli chybějící hale ligoví házenkáři jezdit k domácím zápasům do sousedního Písku.

„Může to být za sezonu kolem čtyřiceti zápasů,“ pokusila se o odhad trenérka žen Eva Krausová. K tomu je však nutné připočítat i řadu utkání dětí či dorostenců, která se už nemohou kvůli počasí odehrát na venkovním hřišti.

Jak už házenkáři informovali, dotaci na dobudování haly na stadionu na Sídlišti oddíl letos dostal. Stavba však má být oproti původním předpokladům víc než o dva miliony korun dražší. Vyplynulo to z nedávného výběrového řízení. Podle něj přijde na bezmála patnáct milionů korun.

Házenkáři získali od ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy dotaci ve výši 7,5 milionu korun. Další peníze se zavázalo přidat město. To potvrdil i starosta Pavel Vondrys: „V rozpočtu jsme měli schválenou částku pět milionů korun.“

Na včasné dokončení stavby tedy chybělo 2,35 milionu korun. Ty nakonec přidala také radnice. Příslušné rozpočtové opatření schválili zastupitelé na svém posledním jednání. Pokud by potřebné prostředky házenkáři neměli, mohlo by se stát, že by o dotaci úplně přišli.

Pavel Vondrys zároveň přiznal, že tím radnice chrání také své vlastní zájmy: „Doplní se tím sportoviště v areálu, který město už zčásti vlastní, nebo mu na základě smluv o smlouvách budoucích bude patřit.“

Krytá hala začala vznikat na místě jednoho z házenkářských hřišť už předloni. Podle údajů házenkářů první etapa přišla za vydatného přispění dotací na víc než deset milionů korun. Nyní je hotov prakticky jen střešní oblouk a podkladová plocha. Chybí dodělat štíty, zateplení, tribunu a část osvětlení.

Strakonice - S vlastním plavidlem se Hofenští zúčastnili i pouťové neckyády.

Házenkáři Fezka Strakonice a TG Hofen u Stuttgartu udržují přátelské styky již od roku 1990 a pravidelně dvakrát ročně se navštěvují. O posledním červnovém víkendu pobývali Hofenští na jihu Čech.

Ve vzájemném měření sil byli jako obvykle úspěšnější domácí a vyhráli 22:17. Postavili do utkání i několik bývalých hráčů, zatímco hosté přijeli letos s hodně omlazeným mužstvem.

Oporou Hofenu je zkušený gólman Dieter Jandel, který byl ve Strakonicích možná potřicáté. „Do jižních Čech již dávno jezdíme jako domů, cítíme se zde výborně. Dobře jsme věděli, že ve Strakonicích je v době naší návštěvy pivovarská pouť s neckyádou, a tak jsme letos přivezli i plavidlo. Do cíle jsme dorazili bez problémů, dostali jsme i jednu z prvních cen, bylo to skvělé. Strakonickým přátelům bychom chtěli za perfektní organizaci našeho pobytu poděkovat.“

Při společných posezeních se probíralo ledacos. Třeba evropský fotbalový šampionát. Podle Hofenských v Německu věřili, že se v závěrečné fázi mistrovství utkají s Českem, o jehož postupu ze skupiny nepochybovali. A že nám vrátí předcházející porážky. To bychom ovšem s Turky museli hrát alespoň tak, jako právě německý tým . . .

Již brzy se házenkáři obou oddílů setkají znovu. Strakoničtí začátkem srpna pojedou do Hofenu, kde budou startovat na jubilejním 40. ročníku zdejšího turnaje Kappelberg.

Strakonice - Novým vedoucím mužstva je Filip Moravec.
Autor: Miloš Vrátný

Na postu trenéra skončil Roman Marienka, jeho místo zaujme David Pavlíček, který se na lavičku Fezka vrací po dvou a půl letech. „Kluci přišli s nabídkou, abych je vedl. Sedli jsme si a dohodli se,“ řekl Pavlíček.

Proč se Roman Marienka rozhodl skončit? „Bylo hodně časově náročné skloubit trénování mužů a mládeže. Nakonec jsem se rozhodl zůstat u mládeže,“ vysvětlil Marienka. Důrazně odmítá, že by za odchodem mohla být nepovedená uplynulá sezona, kdy Fezko skončilo až osmé. „To v žádném případě!“

O odchodu prý přemýšlel už na konci předchozí sezony. Skončit se Marienka definitivně rozhodl na začátku tohoto roku, oficiálně svůj úmysl oznámil po posledním utkání. „Seděl jsem na více židlích, byl to obrovský zápřah, projevila se i jistá únava,“ poznamenal Marienka.

Z celkového pohledu vnímá dva a půl roku u kormidla mužů jako velmi dobrou zkušenost.

S Davidem Pavlíčkem přichází i první změna: tým bude nyní trénovat třikrát v týdnu. „Jeden trénink týdně byl málo,“ upřesnil kouč.

Vzhledem k tomu, že je David Pavlíček kvůli pracovním povinnostem přes týden mimo region jižních Čech, povede místo něj jeden trénink (zaměřený spíše na fyzickou kondici) nový vedoucí mužstva Filip Moravec, který tuto funkci převzal po Milošovi Kosovi.

Zdroj : Strakonický deník / červen 2008 /

Jak je to s házenkářskou halou?

Tak kdy už se bude v hale hrát? Jak to vypadá s halou? Už máte halu hotovou? To jsou nejčastější otázky, které neustále dostávám od lidí ze Strakonic, z celého kraje, ale i ze všech koutů republiky, kde se hraje házená, a kde tudíž o strakonické házené velice dobře vědí. Co jim mám odpovědět? Nezbývá než pravdu. A s tou se chci také podělit se čtenáři našich stránek.

Veřejnost velmi dobře ví, jak dlouho jsme o výstavbu házenkářské haly bojovali. Důvodem bylo a je nutnost hraní ligových soutěží pod střechou. A také to, že už v kraji házenou na venkovním hřišti hraje pouze Soběslav. V Českých Budějovicích otevřeli krásnou, prostornou halu minulý měsíc, v Sezimově Ústí by k tomu mělo dojít nyní v květnu.

Po řadě neúspěšných pokusů o spojení s jiným partnerem jsme se rozhodli, že do toho půjdeme, s podporou města, sami. Na zděnou halu, obnášející 40 – 50 mil. Kč jsme si netroufli, a naše dosavadní zkušenosti nám dávají za pravdu. Problémy jsou i s daleko nižší částkou, potřebnou k zajištění současné investiční akce.

Tak vznikla myšlenka zastřešení stávajícího házenkářského hřiště. Na Ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy jsme objevili grantový program vyhlášený na období 2003 – 2007 a již v roce 2004 jsme zpracovali žádost o dotaci na rok 2005. Neuspěli jsme. Znovu jsme žádost opakovali pro rok 2006. To už existovala i studie a finanční propočet na výstavbu a díky radnici se připravoval i projekt. Třímilionová dotace z ministerského grantu byla milá, bohužel naši žádost naplňovala pouze z jedné třetiny. I za těchto stížených podmínek jsme získali podporu zastupitelstva města stran úhrady podstatné části nákladů a výstavba mohla začít. Nedostatek finančního krytí však vyvolal nutnost rozdělit celou akci na 2 části. I.etapa s náklady cca 12 mil.Kč je před dokončením. 3.května bude zahájeno kolaudační řízení. Pro zajištění II.etapy s náklady cca 10 mil.Kč jsme opět podali žádost o ministerský grant, a to v roce 2006, tentokráte neúspěšně. Ještě je malá naděje, že uspějeme při odvolání, ovšem za předpokladu, že někdo o přidělené peníze nebude mít zájem. A tak lze zatím konstatovat, že peníze nejsou.

A co je nutno ještě dodělat, aby hala byla provozuschopná? Zateplení střechy, zateplení čelních stěn, teplovodní přípojka, dopracování osvětlení, položení umělého povrchu, tribuna pro diváky, střídačky a stolek pro zápis a elektrická časomíra. To je ještě spousta práce a hlavně spousta peněz a jenom nezměrný optimista by si mohl myslet, že hala bude zprovozněna k 1.1.2008, jak si řada těch, co o ní sní už 20 let, představovala.

Nám nezbývá nic jiného, než se pokusit najít vhodný grantový program pro rok 2008 a zpracovat po čtvrté stoh podkladů, studií, doporučení a potvrzení, a doufat, že tentokráte budou oči a mozek ministerského úředníka našim záměrům nakloněny, jinak se budeme na nyní postavený „tunel“ pouze dívat.

Jak si vedou dospělí v soutěžích házené

Obě družstva dospělých, tedy „áčko“ mužů a ženy hrají svoje druholigové soutěže pod hlavičkou Fezko Strakonice.
Lépe se daří ženám, které mohou zasáhnout do bojů o postup do I.ligy. Mladý kolektiv, ve kterém jsou pouze dvě zkušené hráčky, Moravcová a Fundová si vede výborně, letos ještě neztratil žádný bod a je na druhém místě tabulky za vedoucí Jiskrou Havlíčkův Brod, kterou hostí v posledním kole na domácí půdě v Písku.

Družstvo se opírá o velmi kvalitní výkony obou brankářek, Veselkové a Nůskové, na levé spojce je postrachem soupeřových brankářek Salátová, nejlepší střelkyně družstva. Na pravé spojce se nejvíce prosazuje zkušená Fundová. Na rozehrávce září Katka Moravcová, neúnavný dříč, která nejen, že hraje výborně v útoku, ale je nepostradatelná i v obraně. Její pohyb po hřišti „nahoru-dolů“ je příkladný a také z tohoto důvodu nemůže chybět ani v základu extraligového Sokola Písek, kde hostuje. Vyrovnaný kádr našeho družstva znamená, že v základní sestavě mohou kdykoliv nastoupit i další hráčky, sestry Katka a Daniela Šrámkovy, velký talent Vlčková, mladičká Schánělcová, Mozolíková, Hokrová, Mrázová či jen o málo zkušenější Lešáková, nebo Maroušková.

A nesmíme zapomenout na trenérku Evu Krausovou, jejíž poctivá práce u družstva se samozřejmě projevuje na umístění v tabulce. A nemá to snadné. Většina hráček je přes týden ve školách, a tak se vlastně sejdou v plné síle pouze na pátečním tréninku. Ale parta je to výborná, je vidět, že všechna děvčata táhnou za jeden provaz, kéž jim to vydrží. I.liga by Strakonicím slušela.

Aktuální tabulka soutěže II.liga ženy - Čechy je v oddělení Výsledky.

Muži to mají s tréninkovým zatížením obdobné. Také zde je řada mladých na školách mimo Strakonice, ale kádr je širší, než u žen. Družstvo již druhým rokem vede ambiciózní trenér Roman Marienka, který přinesl do družstva potřebné oživení a změnu některých tréninkových stereotypů. A co je zvláště pozitivní, nebojí se dát příležitost mladým, i když jejich výkonnost není vždy optimální. Škoda, že ne všichni se snaží této šance využít, ale takový už je současný běh života. Ale způsob, jakým se svojí šance chytili především Frk, Houska či Pitule by měl inspirovat i ostatní.
Celek mužů se v současnosti pohybuje ve středu tabulky, i když cílem bylo umístění do třetího místa. Bohužel, družstvo limituje velké množství technických chyb, které se nevyhýbají ani zkušeným hráčům. Nepříjemné je zranění leadera družstva Romana Nejdla, který se po loňské přetržené achilovce dostal opět do výborné formy, jeho chuť do hry však zabrzdil již ve druhém jarním kole hrubý faul soupeře v utkání v Plzni, a Roman to „odnesl“ natrženou plící. A tak na jeho místě střední spojky alternují Michalové Fencl a Čech. Škoda, že ten druhý zneužívá svého talentu a vyhýbá se fyzické přípravě. Byl by o 200% lepší, byl by hvězdou soutěže.

Čím starší, tím lepší, dalo by se říci o Mírovi Samcovi. Hraje s velkým nasazením, nebojí se střílet a je družstvu velice prospěšný. To lze říci i o druhé „ostré“ spojce Michalovi Frkovi. V dorostu hrával trochu ve stínu Martina Mošovského, ale postupně si na roli střelce zvyká a jaro má výborné. To se nedá říci o Zdeňku Vdovinovi, ještě vloni nejlepším střelci družstva. Na něm je nejvíce znát, že trénuje pouze v pátek, a protože se mu přestalo dařit, dolehlo to na něj i po psychické stránce. Věřím, že je to pouze přechodná záležitost a Zdeněk bude zase brzy postrachem brankářů.

Nezmínit se o Filipovi Moravcovi nejde. Devětadvacetileté křídlo začínalo v oddíle jako pětiletý špunt. Svojí poctivostí a přístupem k tréninku se vypracoval mezi nejlepší pravá křídla hrající pravou rukou, což je pro hráče handicap. Je asi naším nejrychlejším borcem a za svoji dlouholetou spolehlivost si zaslouží zvláštní ocenění. Na levém křídle hraje Jiří Vávra, muž s dobrou kličkou, pro kterého by bylo fádní, dát branku normálním způsobem. Jeho parádičky vnáší do hry potřebné zpestření.

A ještě jednoho hráče zmíním, je jím Miloš Kos. Pivot, který několik let nehrál kvůli zraněnému kolenu, se v této době věnoval i funkci vedoucího družstva a člena výboru. Pak začal s individuálním tréninkem, nabral fyzičku a dnes je pilířem obrany, ale i platný hráčem v útoku. Přitom si obě „bafuňářské“ funkce ponechal.

Dalo by se hovořit o dalších členech týmu, ale už se jenom zmíním o mužích na důležitém postu, o brankářích. Oddíl jich za ta léta vychoval celou řadu, ale z celé té plejády vydrželi pouze dva. Pavel Sýkora a Lukáš Moravec. Byly doby, kdy v prvním družstvu chytali jiní, ale nezatrpkli a nyní tvoří spolehlivý tandem, na který se mančaft může plně spolehnout. Horší je, že za ně není v dohledu náhrada a to se může v nejbližší budoucnosti stát problémem, možná větším, než jsme si ochotni v současnosti připustit.

Aktuální tabulka soutěže II. liga muži - JZ Čechy je v oddělení Výsledky.

Družstva žáků, současná chlouba oddílu

Krajské soutěže mladších a starších žáků vedou strakonická družstva. Mladší žáci jsou na nejlepší cestě obhájit loňské prvenství, starší žáci jsou již nyní jistými vítězi, v kraji nemají soupeře, který by se s nimi mohl měřit. Toto družstvo získalo za loňský rok 2.místo v soutěži o nejlepší kolektiv Jihočeského kraje do 15ti let, oceněni byli v této souvislosti i trenéři družstva Miroslav Vávra a Roman Marienka.

Jako vítěz podzimní části krajského přeboru si družstvo starších žáků vybojovalo postup do žákovské ligy. To je projekt, který umožňuje nejlepším celkům v republice sehrát mezi sebou 6 kol turnajů, ve kterých vždy nejhůře umístěné družstvo v tom, kterém turnaji je ze soutěže vyřazeno. V soutěži začínalo 24 družstev. Naši chlapci, kteří jsou mimochodem v soutěži nejmladší a v nezměněném složení budou v této kategorii hrát i v příštím roce, obsadili v 1.kole na turnaji v Lounech 2.místo, ve 2.kole v Lovosicích skončili 3. Další, v pořadí 3.kolo soutěže absolvovali v domácím prostředí v Písku, kde skončili opět 3 a ve 4.kole jeli až do Zubří. Předposlední, 5.místo jim stačilo na postup do 5.kola, které se uskutečnilo v neděli 29.4.v Náchodě. Zatím jsou chlapci mezi 10 nejlepšími celky republiky, jejich cílem je finálový turnaj 6ti nejlepších o přeborníka ČR, který se uskuteční v polovině června.

K úspěchům mladších i starších žáků patří vítězství na řadě turnajů. Cenným je 1.místo mladších žáků na Quirinus Cupu 2006, největším mezinárodním mládežnickém turnaji v Německu, dále pak vítězství na 2 letošních turnajích v Praze. Starší získali na počátku roku Jihočeský pohár, Malou cenu Prahy, a další vítězství na turnaji v Praze.

K úspěchům nutno počítat i 9. místa obou celků na velikém mezinárodním mládežnickém turnaji Praga Cup 2007, a to mezi 66 a 53 družstvy z 9 zemí Evropy.

Za vším stojí poctivá práce všech chlapců, obětavost a volný čas jejich trenérů, finanční pomoc sponzorů a především rodičů, kteří z větší části účast na turnajích hradí a pomáhají i jinak.

A co je důležité. Za těmito úspěšnými družstvy je připravován celek minižáků, 30 chlapců vedou trenéři Roman Nejdl a Jindřich Kosák. A jejich výsledky nás také těší. Práce s dětmi je náročná, ale krásná. Přál bych vám vidět tu radost a dychtivost, s jakou ti nejmenší přicházejí na házenkářský trénink. A to je největší odměna nás „bláznů“, trenérů


	Strakonické sportoviště pro házenou doznává v posledních letech velkých změn. Nejprve bylo v roce 2005 upraveno venkovní hřiště s novým moderním povrchem. V loňském roce bylo konečně po létech, kdy byla naše družstva nucena hrát svoje domácí ligová utkání v Písku, započato s výstavbou haly...

LIGOVÉ POSILY Z PÍSECKÉHO SOKOLA

Jak je to s házenkářskou halou?

Jak si vedou dospělí v soutěžích házené

Družstva žáků, současná chlouba oddílu