Ahoj Tomáši,
Na sklonku loňského roku jsi se zúčastnil přípravného kempu reprezentačního výběru, jehož součástí byla dvě utkání s Lotyšskem v Rize. Jaká byla tvoje reakce na pozvánku? Upřímně řečeno, každý, kdo tě alespoň po očku sleduje, věděl, že to musí dříve či později přijít. Zcela upřímně jsem pozvánku nečekal, protože se mi na podzim úplně nedařilo a nechtěl jsem jet s nějakou poloviční formou. Navíc jsem počítal dny do pauzy, abych si konečně zase odpočinul a načerpal nové síly. Ale pozvánka se prostě nedá odmítnout, a tak jsem sebral zbytek sil a odjel. Vůbec toho nelituju.
Na jaké úrovni byl výběr Lotyšska? Mám na mysli, jestli šlo řekněme o širší výběr, nebo jestli proti vám hráli ti nejlepší?
Já jsem hrál s Lotyši v rámci evropského poháru za Plzeň a pár hráčů se poté objevilo i v reprezentačním dresu. Úroveň bych přirovnal k tomu, co jsme poznali na domácí palubovce v Plzni. Nedokážu sílu soupeře hodnotit, protože jsem se jindy se zdejší házenou nesetkal. Ale soupeř nás jak v poháru, tak poté za reprezentaci prověřil důkladně.
V zápasech jsi nastupoval na svojí, tedy levé spojce, chvílemi jsi se v obraně prohodil s křídelním hráčem Blechou (alespoň ve druhém zápase). V obraně až na dvojku za úmyslné hraní nohou jsi působil zkušeně a vyzrále. V útoku díky fyzické konstituci poutáš pozornost, ale myslím si, že problém u tebe bude spíše v sebevědomí, jak se říká v hlavě.
Dostal jsem nějaký prostor se předvést především v útoku, do obrany jsem dost střídal nebo bránil právě v křídle. V útoku bych to spíš hodnotil jako pár světlých momentů než jako nějaký povedený výkon. Je pravda, že s ,,hlavou,, bojuji asi nejvíce, ale zrovna v Lotyšsku jsem se cítil na hřišti dobře.
Jak se komunikuje v mužstvu, kde hlavní slovo má Španěl trénující v Polsku? V běžné sportovní terminologii se dají pokyny pochopit i se základní znalostí cizího jazyka. Předpokládám, že dominuje angličtina?
Trenér mluví jen anglicky, i když bylo třeba něco do vysvětlit, tak trochu zpomalil a názorně ukázal na tabuli. Já s angličtinou nemám problém a většina kluků mi připadala, že také prakticky všemu rozumí. A výhodou je, že jsme před každým tréninkem viděli věci i na videu a až poté se po nás chtěla praxe.
Nakonec to poprvé s postupem mezi českou elitu ještě nevyšlo, přesto se zeptám, co si z tohoto srazu odnášíš?
Že svět házené, který zatím znám, je úplný začátek toho, co člověk může díky házené ještě objevit. Ale také to, že to je obrovská dřina a člověk musí přinášet i řadu obětí – třeba to, že není ani mezi svátky v klidu doma.
Když pominu hostování v Novém Veselí v sezoně 2016/2017, tak v nejvyšší české soutěži se pohybuješ již šestou sezonu, z toho pátou v Plzni, letos ti bude 26 let. Co nějaké zahraniční angažmá? Vím, že si kromě házené buduješ profesní život, což rozhodnutí o odchodu do zahraničí určitě neulehčuje.
Byl jsem se podívat v Německu, ale nabídka nepřišla. Pokud by se naskytlo něco zajímavého, nějaký kariérní růst, určitě bych příležitost využil. Ale i ve světe fyzioterapie a trénování se cítím jako ve svém živlu a v budoucnu se tou cestou jistě vydám se stejnou energií.
Tomáši, díky za tvůj čas!
JK