Češi kvůli pandemii covidu-19 omezili v uplynulém roce sportovní aktivity o 90 procent. Podle fyzioterapeuta Pavla Koláře dopady roku bez pohybu teprve pocítíme. Obezitolog Martin Matoulek zase uvedl, že kvůli nedostatku fyzické aktivity budou některým dětem chybět důležité pohybové návyky. Chybou podle něj bylo, že se ve školách neučil tělocvik online.
Pohybová aktivita se podle odborníků, kteří se ve čtvrtek
zúčastnili debaty Univerzity Karlovy, snížila za uplynulý rok během
pandemie o 30 procent. Sportovní aktivita dokonce o 90 procent. „Dopady
roku bez pohybové aktivity pocítíme teprve později,“ přiznal Kolář.
Obezitolog Matoulek připomněl, že fyzická zdatnost hraje klíčovou roli v
mortalitě na kardiovaskulární onemocnění i covid-19.
„Rok bez pohybu se nedá nahradit. Bude to mít i dlouhodobé dopady. Například to, že se děti třeba nenaučí padat. A dítě, které neumí padat, se se častěji zraňuje,“ vysvětlil Matoulek.
To vidí jako problém i Kolář. „V určitém období se u dětí fixují pohybové návyky. V rámci prevence úrazů potřebujete i určitou šikovnost a tu si musíte odžít. To tento rok však chybělo,“ uvedl s tím, že v budoucnosti může přibýt úrazů.
Podle obezitologů trpí dlouhodobě nadváhou okolo 35 procent Čechů, obezitou 24 procent. Pandemie covidu-19 tyto počty ještě zhoršila. Matoulek odhaduje, že nyní u nás počet lidí s nadváhou a obezitou vzrostl bezmála na 70 procent obyvatelstva. Tedy o deset procent oproti době před covidem.
„Po několika letech jsme opět přibrali. A ti, kteří ne, tak těm se zhoršil poměr svalů a tuků v těle,“ doplnil Matoulek.
Velkou roli v tom hraje
zesílený stres v době pandemie. Lidé se méně pohybují a uklidňují se
jídlem. Podle Matoulka se může zdát, že Češi více běhají, ale ve
skutečnosti je mezi nimi pohybu méně. Obezita přitom zvyšuje také riziko
smrti s covidem.
Školy měly online učit i tělocvik
Podle Matoulka bylo velkou chybou, že se ve školách neučil online také tělocvik. „Děti se sice učili matematiku a angličtinu, ale pohyb jim chyběl. Když bylo hezké počasí, rodiče je měli prostě „vyhodit“ ven, aby se proběhly nebo šly na procházku,“ vysvětlil.
Na vině je podle lékařů také dlouhé uzavření veškerých sportovišť. Od konce října mohli v Česku v halách a vnitřních prostorech sportovat pouze profesionálové. Na jaře možnosti běžných lidí omezil také zákaz cest mezi okresy. Lidé mohli sportovat pouze v rámci katastru své obce, později celého okresu.
První mírné rozvolnění sportovních aktivit nastalo až 12. dubna. Vláda tehdy umožnila, aby na venkovním hřišti při amatérském sportu mohlo být 12 lidí v šesti skupinách po dvou. Dvojice však mezi sebou musely udržovat rozestup deset metrů. Jinak se venku lidé mohli pohybovat jen ve dvou.
Podle lékařů je situace s obezitou problematická i u dětí a rok s online výukou, bez pravidelného tělocviku a jiného pohybu, situaci také ještě zhoršil. Lékaři se běžně setkávají i s dětmi, které přibraly 15 kilogramů nad to, co by za rok měly.
Debata byla součástí univerzitního projektu „Česko! A jak dál?“, který se zaměřuje na celospolečenská témata a výzvy v době pandemie. Diskuze se účastnil také vedoucí lékař postcovidového centra Fakultní nemocnice Hradec Králové Mikuláš Skála a také tamní pneumolog Michal Kopecký.