Velký comeback se blíží. Iveta Korešová nevylučuje, že se v prosinci vydá s národním týmem házenkářek na světový šampionát do Španělska. Po mateřské dovolené rozjede novou sezonu v dresu mistrovského Mostu. Jiný klub v Česku jí po návratu z Německa nedával smysl. „Ještě bych to chtěla zkusit na nejvyšší úrovni,“ vysvětluje jedna z nejlepších spojek Evropy.
Synek Jakub, jehož vychovává s manželem Štepánem Korešem, bývalým prvoligovým fotbalistou, roste. Takže se máma Iveta (za svobodna Luzumová) chystá zpátky do práce. Nechá doběhnout kontrakt v německém Thüringeru a po letech si zahraje česko-slovenskou Interligu. „Po porodu mi začala házená chybět,“ líčí.
Před nástupem na mateřskou dovolenou jste nevěděla, zda se k házené vrátíte. Kdy se to ve vás zlomilo?
V těhotenství mi házená vůbec nechyběla. Navíc byla kvůli covidu sezona přerušena, nic moc se nedohrávalo. Takže jsem ani nemohla koukat na zápasy. Po těch letech v házené na vysoké úrovni jsem asi potřebovala pauzu. Začalo mi to postupně chybět až po porodu, když jsem v televizi viděla, jak holky hrají. Přemýšlela jsem, jakým způsobem bych se mohla vrátit.
A vymyslela jste angažmá v Mostu…
Když přišla tahle nabídka, říkala jsem si, že bych to ještě chtěla zkusit na nejvyšší úrovni. Most hraje Evropskou ligu, Ligu mistrů. Jen Interliga by mi nestačila. Kolik toho odehraju, to je na domluvě s trenérem a panem Jungem (šéf klubu). V některých jednodušších zápasech možná budou chtít dát příležitost mladším hráčkám. Jsme dohodnutí, že asi nebudu hrát všechno.
Jste ochotná vyrazit třeba do Michalovců na východ Slovenska?
Takový výlet je jednou za rok. Záleží, na kdy nám ho nalosují. Zrovna Michalovce bude asi těžký a důležitý zápas. Když to jen trošku půjde, určitě bych tam jela.
Kdo pohlídá malého?
Některé holky v týmu mají děti, klub je zvyklý. Funguje chůva. Navíc jsem zaregistrovaná v jesličkách, ale ty využiju jen v případě, kdyby to opravdu hořelo a nebyl nikdo, kdo by mohl syna na hodinku, dvě během tréninku pohlídat. Někdy budu z Písku dojíždět, jindy za mnou přijede do Mostu manžel, babičky. Jsou to dvě hodinky cesty. Budu tam mít byt. Zatím to mám vyřešené takto. Uvidíme, jak to bude v praxi.
Bylo dilema, zda se nevrátit do německého Thüringeru?
V hlavě jsem byla víceméně rozhodnutá, že bych se už chtěla vrátit do Čech. Samozřejmě, že si v Německu přáli, abych pokračovala. Manžel Štepán už se ale taky směroval do Písku. Tak jsme zpátky. Do konce sezony mám ještě smlouvu v Thüringeru, která doběhne. Jiné kluby v zahraničí jsem neřešila. V klubu jsou zklamaní, že odcházím já i Markéta Jeřábková. Chtěla jsem si s Maky zahrát, bohužel to nevyšlo. Myslím, že v Thüringeru taky hodně dobře zapadla. Ale jde tam Domča Zachová, takže česká stopa bude pokračovat. V Čechách připadal v úvahu ještě Písek, ale ten hraje jen Interligu. S panem Jungem jsem byla v kontaktu několik let. Každý rok se mě ptal, jestli už se vracím. Teď už se trefil. (úsměv)
Jste přesvědčena, že se dokážete vrátit do vrcholné formy?
Chtěla jsem se vrátit už v průběhu ledna nebo února a dohrát sezonu v Německu. Jenže se to kvůli koronaviru pořád odsouvalo, cestování mezi oběma zeměmi bylo složité. V poslední fázi mě z klubu prosili, jestli bych přece jen nemohla přijet, že mají zraněné spojky. Chtěla jsem se dát trošku do formy, chodila jsem běhat. Bohužel se mi při tom stalo něco s lýtkem. Tak jsem zase přestala a řekla si, že to nemá smysl.
Měla byste obavy, že se může stát ještě něco horšího?
Myslím, že tělo není úplně připravené hrát po pěti trénincích s míčem bundesligu. Doufám, že budu schopna se aspoň přiblížit té úrovni, na které jsem byla dřív. Ale jsem patnáct měsíců bez míče a bez haly. Asi to bude trošku těžší, než jsem myslela.
Prý jste přislíbila účast na prosincovém MS ve Španělsku. Je to tak?
To jsem neslíbila. (smích) Vůbec nevím, jak na tom budu. Jestli bych tam byla něco platná. Uvidíme, jestli se to bude dát všechno skloubit s dítětem. Kdyby to šlo, samozřejmě by to bylo fajn. Ráda bych se v reprezentaci objevila.
Zdroj: ČSH